Kam s kostí?

Ačkoli už před WW1 lákali naši dědečkové holky na veselé hrátky do biografu, málokdo ví, že už vynálezci filmové promítačky bratři Lumiérové s ní měli postranní úmysly. Jak vyplývá z jejich tajného deníku, při prvních pokusech s přístojem užívali pro osvícení plátna obloukovou lampu, díky které byly filmy výborně vidět i za jasného denního světla. Při zkušebním promítání pro sousedy však lampa selhala, a tak projekce musela být dokončena ve zcela zatemněné místnosti s použitím svíčky jako zdroje světla. Přitom mladší z bratrů stihl několikrát obsloužit přítomnou dceru obchodníka s kaviárem Fidosze de la Poitier. Tato převratná zkušenost (do té doby byl jeho jediným sexuálním partnerem starší bratr) jej přesvědčila natolik, že prosadil zatemnění i při všech následujících představeních.

Tolik tedy historie. Jak ale vypadají možnosti cinemálního vyžití v dnešní době?

Vidlografy

aneb venkovská kina mají spousty nevýhod - nepohodlné sedačky s tvrdými opěradly, nulová nabídka občerstvení, uvaděčky, a co je úplně nejhorší, babky štěbetalky, sledující z oken na náměstí každý krok a roznášející mraky drbů po okolí. Jedinými výhodami jsou zanedbatelné ceny vstupného a mizivá návštěvnost, takže pokud už svou momentální kost dostaneš skrz špionážní stařeckou hradbu dovnitř a zbavíš se uvaděčky, máš téměř stoprocentní jistotu, že vás nikdo nevyruší.

Multikina

Budovatelé moderních kulturních chrámů už naštěstí brali v úvahu potřeby dnešních rebelů. V každém multikině nalezneme široké a pohodlné sedačky, kam není problém se vejít ve dvou, někdy ani ve třech lidech najednou. Dokonce se objevují i speciální "manželské" propojené sedačky, kde tvůj životnímu prostor nedozná sebemenší újmu. Naprostou samozřejmostí je bufet zásobený všemi myslitelnými potravinami, v lepších podnicích i antikoncepčními prostředky. Připočteme-li odstranění vlezlých uvaděček, bude stydlivějším typům vadit jen nedostatek soukromí před ostatními návštěvníky. Posledním problémem je vyšší cena vstupenek, kterou dle názoru redakce ani zdaleka neospravedlňují proklamovaná velká plátna a prostorový zvuk - to je totiž to poslední, co rebela na kině zajímá.

Drive-in

V Americe běžná kina nyní začala pronikat i k nám. Fungují na principu odbourání veškerých zbytečných meziher - jdou prostě přímo k věci. Naložit - přijet - zaparkovat - osouložit. Nic víc a nic míň. Jedinou podmínkou je vlastnictví použitelného bouráku. Drive-in kino poskytuje dostatek soukromí a ani pohodlí nebude problém, když obalíš volant molitanem, aby se tvoje dívka nemohla praštit do hlavy.

Domácí kino

Na poli domácího kina se zapojují mnozí fajnšmekři, kteří konečně přišli na způsob, jak konstruktivně využít své domácí technické vybavení. Na sbírku motýlů dnes už nenaletí ani schovanka ústavu pro debily, ale Moulin Rouge v DTS na plazmové obrazovce pořád ještě nějakou roštěnku tu a tam přitáhne. Výhody jsou jasné, nevýhoda jediná: občas je problém po akci vystrčit kost za dveře, ať si jde po svých. Takové umění je ale vlastní každému správnému rebelovi, a proto můžeme domácí kino bez obav doporučit.