HC psycho report!

CB odhalil málo pekelnej následek šikany v jedný nejmenovaný prestižní třídě. Začalo to tak, že nám na dveře redakce zabouchal neznámej hustec, voblečenej jenom v řasence Iktiil (2400,- drogerie Teta). I když to obvykle neděláme, pozvali jsme ho dovnitř a dali mu najíst a napít. Řek nám, že se jmenuje Ondřej Gebice a chce se s náma podělit vo svoje mega_krutý zážitky. Pak se krutě rozpovídal a my nestačili coolit voči:

„Začalo to minulej year – nastoupil jsem do prváku na fakt mega mega vymazleně mega prestižní gympl. Třída byla ze začátku super, ale to jsem o nich nevěděl nic. Šikana se plížila tiše a neúprosně. Nejdřív to byla jenom taková trapnost – třeba mě proniczanic zfackovali palcátem před vočima učitele. Domů jsem chodil s brekem a při životě mě drželo jenom moje milovaný karate-džudo. Pak to ale začalo bejt trochu krutší: jednou ve třídě zhasli a strhli mi skoro všechny kapsy z kalhot. Měl jsem jich tam pak už jenom 11 a to byl ten moment, kdy se poprvé projevila moje psychosa.

Ondřeje (vlevo nahoře) tyranizoval vůdce party Hynek (vpravo dole), až ho dohnal k neskutečnejm psychotickejm závěrům

Seděl jsem ve svý oslovský lavici, votočený na boku, zády ke třídě a najednou mě napadlo, co kdybych si strčil mobajla do nosu? Jak jsem řek, tak udělal – bylo mi najednou úplně slastně, nevnímal jsem ani kopance, mířený na slezinu. Postupem času jsem diktoval i pokročilejší techniky zasouvání do nosu – jednou jsem si tam zastrčil po částech celej penál i s kružítkem, logaritmickým pravítkem a úhelníkem. Bylo to dost vyrychtovaný – v classu to nebylo vymazlený. Následující tejdny jsem si vždycky po příjezdu záchrankou / vrtulníkem RZ domů zalez do svý komůrky a tam si zasouval různý věci do nosu. Bylo to jak nirvána – nejdřív tužka, špejle, přes ovladače k VCR a TV, až jsem v čase před večeří vsouval násadu vod koštěte nebo po fuct těžkým dnu třeba patison. Druhej den ráno jsem byl úplně óká. Takhle to šlo asi do vánoc, kdy mě nachytala matka, jak ležím na posteli, poslouchám Led Zeppelin: Eat me now a hifivěž ovládám smrkancema. Okamžitě mě vodvedla na psychiatrii, kde mi kartářka vysvětlila, že se musím proti šikaně obrnit. Spolužáci to totiž nemyslej blbě, jenom mi tak prokazujou svoji lásku. Překousával jsem teda všechno – i to, že mi přibili třiceticentimetrovejma hřebíma nohy k podlaze a přihlásili na lehkoatletický závody ten samej den. Vůbec jsem nemoh vstát, abych se vodhlásil! To všechno ale dělali proto, že jsme byli úplně stejný – jak já, tak voni jsme neuměli udělat první krok.“

Oou, tak tahle storka je málo přísná. Problems s new.class měl asi každej rychtář, co kdy chodil do skoolu, ale tohle bylo málo diktátorský. Nevěděli jsme, jak Ondřejovi pomoct, tak jsme mu dali nějaký hadry z minulý kolekce Richter Wear, aby je rozdal typům ve třídě jako výpalný. Se slzami v očích nám na kolenou, který měl zjizvený vod ran pohrabáčem, děkoval. Vod minulého tejdne jsme vo Ondřejovi neslyšeli, ale doufáme, že si do nosu už nenadiktuje žádnou věcičku kromě nosu typanky;-).