ETO - Víc než úplně nejvíc štýl

Po luxusně čtivym článečku o top ten akcesoríz itineráře každýho nejfaráře - etaře, se nám vyrojily kupy mejlů vod lamek, co nemaj dostatek šťávy mozkovky aby pobraly voč běží, když se řekne ETO.

Takže si ztlumte Nokije, pojede short výklad tohodle probse.

ETO je nejen ultra-nejvíc legitimní postoj ke světovejm probs jako globální pečínka, zneužívání velrybích jiker pro nucené práce v povidlovejch dolech v Ghaně a dalších málo world zvěrstef ale, a to předevšim, poskytuje každýmu b-boyovi podrobnej návod jak si s pomocí režný nitě a trombónu postavit kapesní jadernej reaktor, což se samozřejmě hodí v situacích, když náhodou paštiček vhodnejch na pomaz ubývá a HR oddělení harémku rozesílá alarmující power-pointovský prezentace po celym masérskym salónu a do všech třebíčskejch solárií (tj. víceméně pořád).

Původně subkulturní hnutí, který vzniklo jako reakce na nevybíravý praktiky vrcholovýho managementu somálskejch modelingovejch agentur, který využívaly cvičenejch lachtanů pro servírování hodně zlejch zákulisních praktik (vytrvalostní kulečník s bramborovým škrobem, kloktání krémem na usňovou plsť a další ňamky, kterejch vás radši ušetříme), se rozšířilo zprvu do bengálskejch ghett, kde se jeho stoupenci rozpoznávali podle spešl vyzvánění na Nokijích - úvodní znělkou z populární bangladéšský telenovely „Ten kondom jsem vypral snad už tisíckrát, má lásko s krokusy“. Odtud se tenhle štýl&hajp šířil dál jako lavina do celýho civilizovanýho světa, takže hlavně do Kirgizstánu a pak taky trochu do Londýna, každopádně dvou nejvíc hot&trendy míst pro hustce.

Právě přínos Kirgizie celý filozofii ETO je zcela jasnej dyktát – v karakalpakštině „eto“ totiž znamená „chtít za rozbřesku skelnou vatou požehnat zástupu chaluhami zduněných tukanů“, což myslim, nepotřebuje komentář a dává jasnej mesydž všem, který ještě zhola nic nepochopili, totiž že: Jsme tu a jsme ETO.