Nová skupina
Skupina vznikla minulý rok v Chánově jako vokálně-soulové uskupení chlapců, kteří chtěli vyjádřit zpěvem a tancem svoje názory na moderní svět, ve kterém byli nuceni žít.
V nynější době vychází jejich debutové album Slunce se sklání nad sídlištěm, na kterém najdete budoucí hity jako Moje tělo je i tvý, Horká sprcha v kožených kalhotech nebo Slabikář mé lásky. Redakce CB! si vyhradila práva na poskytnutí historicky prvního rozhovoru a představení skupiny:
Obsazení:
David (18 let) je nevyléčitelný romantik. Má rád dost hustý roštěnky, který se nebojej dát najevo svůj názor a v kapele je považován za největšího
svůdníka buchet. Mezi jeho idoly v hudbě patří
Twenty4Seven a jakákoliv hudba, na kterou se dá tančit
robotismus.
Herman (19 let) zastává ve skupině hodnost vůdce, toho, který má poslední slovo ve tvorbě songů – nikdo mu nesmí odporovat, jinak se tenhle týpek nakrkne a klidně ti flákne jednu do huby (říká David podle vlastní zkušenosti). Má rád tvrdší jednání, takže zastupuje kapelu na veřejnosti a odhání vzrušený broskvičky od zátarasů. Rád chodí v kožené uniformě.
Hynek (19 let) – tohle staré dítě je najvětší pohodář G Boyzů – nikdo nemůže zapomenout na natáčení, kdy jen z legrace vylil vařící čaj do klína režisérovi a přetáh ho stojanem na mikrofon, protože se mu nelíbil sound songu, kterej nahrávali. Miluje jízdu na motorkách a koloběžkách. Těch má doma v garáži sbírku, na kterou loví roštěnky.
Dušan (18 let, přezdívka Arnošt) - jeho největší zálibou jsou
hokejové brusle, na kterých dokáže trávit celé hodiny ve studiu nebo na pláži. Je to
dost hustej rebel, ale pod jeho drsnou slupkou se skrývá duše melancholika, kterého rozpláče i
májový deštík.
Michael (18 let) – ne nadarmo se mu říká Džeksn kapely. Jeho breakdancový vytáčky dostávaj každou buchtu na dydžině a v
širokejch kalhotách ze slonoviny vypadá jeho postava ještě líp než skvěle. Miluje
koprovku a ostatní vychytávky a nebojí se experimentovat. Rád posiluje a chodí na dlouhé procházky do parku.
Skupina G Boyz ve studiu při nahrávání svého debutového alba. Zprava David, Herman, Hynek, Dušan a Michael.
CB!: Jak jste se vlastně dali dohromady?
Hynek: Viděli jsme, že vlastně celá tahle hustá moderní mládež nemá jakejkoli idol, pokud de vo hard hudbu, tak sme si řekli, že by nebylo marný udělat kapelu a začít předávat naše poselství ostatním hustejm rebelům. Našli jsme si manažera před plavečákem v Podolí a ten nám za pár šlupek sehnal videokameru a dokonce i vlastní byt. Tam jsme s ním žili a platil nám. První klip, co jsme natočili, byla skupinová scéna pod sprchou – fakt vychytaný!
CB!: Ovlivnilo vás nějak prostředí, kde jste strávili svoje hustý mládí?
Dušan: Myslím, že nás moc neovlivnilo, člověk se prostě musí vyrovnat s tím, že jednou třeba nepřijdou jeho rodiče domů nebo že sestru upálej na ulici za moc krátký ponožky. Byl to boj, ale rovnej.
Herman: V našich songách je to dost vidět, byla to prostě streetškola, škola života, a myslíme, že byl dost dobrej nápad vodejít v první třídě ze školy a žít na ulici.
CB!: Jak se díváte na roštěnky?
David: No, pár jsme jich vodchytli na konkurzu pro natáčení klipu, ale náš manažer (jeho jméno je Günter Maier, původem z Drážďan) to výslovně zakázal. Tvrdí, že naše krásný těla by se fakt zkazily přítomností něčeho tak nízkýho, jako jsou buchty.
Michael: Je pravda, že jsme se s roštěnkama moc nesetkali, byli jsme spíš v našem bytě, kde jsme měli něco jako přípravu na album. Během tohohle soustředění nám manažer vyjednával různý schůzky po kancelářích a bytech, kde jsme předváděli ostatním manažerům naše umění. Chodili jsme tak po dvojicích, ale k jednomu chlápkovi jsme měli jít všichni najednou.
CB!: Můžete čtenářům_rebelům odhalit, co se na takových konkursech děje?
Herman: Nejdřív se testovanej svlíkne, aby vynikly jeho svaly. Potom si ho manažeři natáčej na kameru a chtěj po něm, aby se různě předváděl. Je to nutný, aby se zjistilo, jaký má předpoklady k natáčení klipů nebo alb. Potom je to různý, a záleží to jen na manažerovi. Někdo chce sprchovou scénu, někdo vojenskou a jinej zase takovou něžnější. Je to fakt rozdílný.
CB!: Poslední otázka – co byste vzkázali našim čtenářům_rebelům, který chtěj udělat taky tak závratnou kariéru jako vy?
G Boyz: Hlavní je, aby se nevzdal a šel pevně za svým cílem. Drogy a násilí je jen pár prostředků, jak docílit toho, co fakt potřebuješ a chceš. Choďte často do Podolí nebo za Kotvu, tam to žije a jen se to hemží těma nejhustšíma manažerama budoucích hvězd, jako jste právě vy!
CB!: Díky za rozhovor.