Mechanika a obrábění

Milan (16): Drahý René, už druhým rokem navštěvuji strojní průmyslovku, ale něco takového jako včerejšek jsem v životě nezažil! Měli jsme šest vyučovacích hodin a poslední byla mechanika a obrábění. Potom, co hodina skončila, mi profesor rozkázal, ať mu donesu pomůcky do kabinetu. Vzal jsem tedy sbíječku a frézu a následoval ho do jeho kumbálu. Když jsem vešel, tak okamžitě zamkl dveře a připoutal mě k židli. Sundal si kalhoty a vzal ze stolu sbíječku, lišácky se na mě podíval a potom pustil soustruh. To, co následovalo, Ti radši nebudu popisovat. Nevím, co s tím mám dělat. Nikdo mi nevěří a já mám strach, protože brzy budeme probírat také motorovou pilu.

René: Vyděšený Milane, nejprve si uvědom, že nemáš důvod se bát. Podle tvého popisu vlastně o nic až tak hrozného nešlo. Zkus se na celou událost podívat z pohledu tvého profesora obrábění. Vždyť to byla jedna z mála jeho životních radostí. Kdybys ho o ni připravil, možná by přišel o poslední věc, co ho ještě drží u učení. Navíc podle vyhlášky ŘMŠMT 112/8b z roku 1939 mají vyučující na základních a středních školách povoleno sexuální zneužívání žáků jako formu naturálních prémií. Pokud ti způsob, jakým s tebou tvůj profesor zachází, opravdu vadí, zkus ho přesvědčit, že ve třídě jsou daleko hezčí a vhodnější chlapci, než jsi ty. Budeš muset sice obětovat kousek své rebelské sebeúcty, ale takový už je život.